Vnitřní řád pracoviště
Poskytovatel zdravotních služeb, pracovníci zdravotnického zařízení a pacienti jsou při poskytování zdravotních služeb povinni řídit se tímto vnitřním řádem pracoviště.
1. Bezpečnost při používání přípravků s vyšší mírou rizikovosti
Na pracovišti nejsou žádné léčivé přípravky s vyšší mírou rizikovosti používány a skladovány. Mělo-li by dojít ke změně tohoto stavu, bude pracoviště v souladu s platnými předpisy dovybaveno a vnitřní řád pracoviště před přijetím této skupiny léčivých přípravků upraven.
2. Hygienická opatření při poskytování zdravotní péče
Poskytovatel, pracovníci zdravotnického zařízení a pacienti jsou povinni důsledně dodržovat hygienická opatření k ochraně života a zdraví. Pacientům s příznaky respiračních onemocnění je vstup do čekárny a ordinace povolen jen s rouškou či respirátorem kryjícím nos a ústa.
V případě epidemie či pandemie je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn zakázat vstup pacienta s příznaky epidemického či pandemického onemocnění do čekárny a ordinace bez předchozí telefonické či mailové konzultace zdravotního stavu pacienta s poskytovatelem zdravotních služeb a souhlasu poskytovatele zdravotnických služeb se vstupem pacienta do čekárny a ordinace. Informace o podmínkách vstupu pacienta s příznaky epidemického či pandemického onemocnění do čekárny a ordinace musí být zveřejněna na www stránkách poskytovatele a na vstupních dveřích do čekárny.
Každé umyvadlo na pracovišti je vybaveno
· směšovací armaturou umožňující nastavení teploty vody k mytí,
· zásobníkem s tekutým mýdlem,
· zásobníkem s desinfekčním prostředkem určeným k mytí rukou,
· jednorázovými papírovými ručníky.
Všichni pracovníci jsou při jejich nástupu na pracoviště proškoleni o správném mytí a desinfekci rukou, školení se pravidelně opakuje jednou ročně.
Dodržování standardu kontroluje poskytovatel průběžně. Zjistí-li porušení standardu, vytkne je pracovníkovi a provede jeho opakované poučení. Další porušení standardu posoudí poskytovatel jako hrubé porušení pracovní kázně a uvede je v osobním spisu pracovníka. O případných infekcích spojených s poskytováním zdravotních služeb vede poskytovatel evidenci ve zdravotní dokumentaci pacienta
a v samostatné dokumentaci pracoviště.
3. Řešení neodkladných stavů
V čekárně pracoviště je umístěno upozornění na nezbytnost informovat ihned po příchodu pacienta, jehož stav vyžaduje poskytnutí první pomoci, či ihned po vzniku stavu vyžadujícího poskytnutí první pomoci pacientovi, sestru či lékaře a upozornění na právo přednostního ošetření takového pacienta.
Pracoviště je vybaveno pomůckami pro řešení neodkladných stavů – poskytnutí předlékařské a lékařské první pomoci, konkrétně
· obvazovým materiálem,
· škrtidlem,
· resuscitační rouškou,
· vzduchovody,
· jednorázovými rukavicemi,
· výbavou pro stavění krvácení,
· prostředky k zajištění žilního vstupu,
· desinfekčními prostředky,
· injekčními stříkačkami,
· léčivy pro lékařskou první pomoc
o adrenalin amp.
o Solumedrol amp.
o Dithiaden amp.
Pomůcky jsou uloženy v pracovně sestry ve zvláštní skříňce vybavené jejich seznamem. Úplnost pomůcek kontroluje sestra nejméně jednou měsíčně, datum a výsledek kontroly zaznamená do protokolu ve skříňce. Expiraci pomůcek sleduje sestra. Za doplnění pomůcek v případě jejich použití či expirace odpovídá sestra. Použití léčiv pro lékařskou první pomoc indikuje lékař.
Všichni pracovníci jsou při nástupu vyškoleni v poskytování první pomoci a v řešení neodkladných stavů. Proškolení o poskytování první pomoci a řešení neodkladných stavů se opakuje podle periodického plánu školení, a to nejméně jednou ročně s důrazem na soulad školených postupů a zásad s aktuálními doporučeními, odpovídá za to poskytovatel.
Pracoviště je vybaveno telefonem, na pracovišti jsou na viditelném místě vyznačena čísla linek tísňového volání (112, 155, 150, 158) a všichni pracovníci jsou poučeni o nezbytnosti a podmínkách použití tísňového volání.
4. Bezpečnost skladovaných léčivých přípravků
Léčivé přípravky pro pracoviště objednává na základě návrhu sestry poskytovatel. Léčivé přípravky s výjimkou léčivých přípravků s vyšší mírou rizikovosti uvedených ve Standardu 1 kontroluje
a od dodavatele přejímá, eviduje v evidenci pracoviště, ukládá ke skladování způsobem dle příslušné lékové formy, jejich expiraci sleduje a jejich vyřazení pro prošlou expiraci navrhuje sestra. Léčivé přípravky s vyšší mírou rizikovosti uvedené ve Standardu 1 (omamné a psychotropní) kontroluje
a od dodavatele přejímá, eviduje v evidenci pracoviště, ukládá ke skladování způsobem dle podmínek SUKL či příslušné lékové formy, jejich expiraci sleduje a o jejich vyřazení pro prošlou expiraci rozhoduje poskytovatel.
Léčivé přípravky jsou ukládány a uchovávány následujícím způsobem:
· uzamykatelná skříň na léčiva v pracovně sestry
o capoten tbl.
o dithiaden tbl.
o prednison tbl.
o muscoryl amp.
o ketonal amp.
o almiral amp.
o neurol tbl.
· chladnička s teploměrem v pracovně sestry
o vakcíny
o mesocain gel
Teplotu v chladničce sleduje sestra. Expiraci léčivých přípravků sleduje sestra průběžně, vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci sepíše o stavu expirace protokol. Vyřazené léčivé přípravky předává k likvidaci sestra.
Skladování léčivých přípravků kontroluje poskytovatel nejméně jednou za kalendářní čtvrtletí, o kontrole a zjištěných nedostatcích sepíše záznam a provede nápravná opatření k odstranění zjištěných závad.
O změnách ve skladbě a množství skladovaných léků rozhoduje poskytovatel.
5. Zásady správné komunikace s pacientem
Všichni pracovníci jsou při nástupu na pracoviště poučeni o nezbytnosti přizpůsobit komunikaci s pacientem jeho věku, jazykové či kulturní rozdílnosti, vzdělání, zájmu pacienta o jeho zdraví a jeho zdravotnímu stavu, mj. poruše sluchu či mentální a rozumové nedostatečnosti. Pacient musí při vyšetření či konzultaci dostat prostor k tomu, aby popsal svůj zdravotní stav a souvislosti jeho vývoje. Pracovníci jsou povinni poskytovat pacientovi informace takovým způsobem, aby jim pacient rozuměl. Pro komunikaci s pacienty má pracoviště vytvořena komunikační schémata, v případě potřeby i s využitím alternativních komunikačních technik (obrázky, návody, psaná doporučení, popisy diet, algoritmy, …).
Nerozumí-li či nehovoří-li pacient česky, slovensky či anglicky, je lékař povinen umožnit pacientovi přítomnost pacientem přivedeného a placeného tlumočníka schopného tlumočit lékaři pacientův popis zdravotního stavu a jeho vývoje a pacientovi výsledky vyšetření či konzultace, postup terapie a pokyny k dalšímu postupu (vyšetření v odborné ambulanci apod.). Lékař je – s výjimkou akutní první pomoci – oprávněn odmítnout vyšetřit a ošetřit pacienta nekomunikujícího v jednom z výše uvedených jazyků, který si nepřivedl tlumočníka, neboť bez popisu jeho zdravotního stavu a jeho vývoje nemůže zaručit správnost diagnózy a terapie. O odmítnutí takového pacienta učiní lékař záznam v zdravotní dokumentaci a vybaví pacienta písemným potvrzením o odmítnutí s uvedením důvodu. Pokud lékař svého práva nevyužije
a takového pacienta vyšetří, uvede do zdravotní dokumentace a lékařské zprávy, že pacient nekomunikoval v některém z výše uvedených jazyků a nepřivedl si tlumočníka, v lékařské zprávě předané pacientovi výslovně uvede, že vzhledem k absenci informací o pacientově stavu a jeho vývoji není jeho diagnóza a terapie zaručena, a doporučí pacientovi vyšetření za účasti tlumočníka.
V případě neslyšícího pacienta mohou pracovníci využít ke komunikaci on-line tlumočnickou službu z posunkové řeči či písemné informace. Získané písemné informace z takové komunikace založí pracovník do zdravotní dokumentace pacienta.
Dodržování zásad komunikace s pacienty kontroluje poskytovatel průběžně, na základě zjištěných nedostatků provede nápravná opatření.
6. Ochrana osobních a citlivých údajů
Poskytovatel a všichni pracovníci jsou povinni dbát na platnými předpisy stanovenou ochranu osobních a citlivých údajů definovaných občanským zákoníkem. Informace o zdravotním stavu pacientů lze třetím osobám (příbuzní, zaměstnavatel, orgány sociálního zabezpečení, policie, soudy, …) poskytovat jen v případech stanovených platnými předpisy.
Je zakázáno pořizování jakýchkoli fotografií, audionahrávek a videonahrávek ve všech prostorách zdravotnického zařízení bez souhlasu poskytovatele zdravotních služeb a bez souhlasu osob, které by měly být natáčeny nebo fotografovány.
7. Ordinační doba a zastupitelnost
Ordinační dobu stanovuje poskytovatel po dohodě se smluvními zdravotními pojišťovnami. Informace
o ordinační době je uveřejněna na www stránkách pracoviště (www.ordinacedonovalska.cz)
a na vstupních dveřích pracoviště. Informace obsahuje
· jméno a příjmení lékaře, jeho odbornost,
· jméno a příjmení sestry,
· ordinační hodiny v jednotlivých dnech týdne, z toho ordinační hodiny vyhrazené
o pravidelným úkonům (odběry biologických vzorků, aplikace injekcí, …),
o preventivním prohlídkám,
o objednaným pacientům,
· úplnou adresu pracoviště,
· telefon na pracoviště,
· e-mailovou adresu pracoviště.
Poskytovatel je povinen v ordinační době vymezit její část pro přístup akutních pacientů k péči. Objednané pacienty je poskytovatel povinen ošetřit/vyšetřit v čase, na nějž byli objednáni, výjimkou je nedodržení tohoto času z důvodu neodkladné péče poskytnuté poskytovatelem jinému pacientovi v případě stavu ohrožujícím jeho život nebo hrozícím závažným poškozením jeho zdraví.
Za udržování informací o ordinační době v aktuálním stavu odpovídá poskytovatel. Změny ordinační doby musí být uveřejněny nejméně s týdenním předstihem.
O plánované době své nepřítomnosti a plánovaném přerušení poskytování zdravotních služeb je poskytovatel povinen informovat na www stránkách a vstupu na pracoviště nejméně s týdenním předstihem, o své neplánované nepřítomnosti ihned po jejím vzniku. Poskytovatel je povinen v době své nepřítomnosti a dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientům informaci
o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby nebo svém zástupu jiným poskytovatelem s uvedením jeho jména a příjmení, kontaktních údajů včetně přesné adresy
a ordinační doby.
8. Sledování a vyhodnocování nežádoucích událostí
Za nežádoucí událostí jsou pracovištěm v souladu s definicí uveřejněnou v „Metodice sledování nežádoucích událostí …“ Ministerstvem zdravotnictví ve Věstníku č. 6/2012 považovány následující události nebo okolnosti, jež vyústily nebo mohly vyústit v
· tělesné, psychické či socioekonomické poškození pacienta,
· neočekávané zhoršení klinického stavu pacienta mající za následek trvalé poškození nebo úmrtí pacienta, nejedná-li se o obvyklou komplikaci zdravotního stavu,
· poškození poskytovatele nebo pracovníka zařízení,
kterým bylo možné se vyhnout či u nich není dosud známo, zdali bylo možné se jim vyhnout.
Všichni pracovníci jsou při nástupu na pracoviště poučeni o významu sledování a vyhodnocování nežádoucích událostí pro kvalitu péče o pacienty a upozorněni, že za hlášení nežádoucích událostí nebudou jakkoli postihováni a že je přípustné i anonymní hlášení nežádoucí události.
Hlášení o nežádoucí události eviduje poskytovatel.
Poskytovatel odpovídá za řádné vyhodnocení hlášení a, jde-li o nežádoucí událost, za analýzu její příčiny či příčin, zejména
· identifikaci jednotlivých problémů při poskytování zdravotní péče včetně obecných a specifických faktorů k nim přispívajících,
· sestavení chronologického souhrnu souvisejících událostí,
· provedení pohovoru se zúčastněnými pracovníky a pacientem o identifikovaných problémech
při poskytování zdravotní péče,
· vypracování závěrečné zprávy včetně identifikace nápravných opatření k předcházení podobným nežádoucím událostem.
Za realizaci nápravných opatření na pracovišti odpovídá poskytovatel.
V Praze 3. ledna 2020
Zpracovala a schválila: ……………………………………….
MUDr. Eva Krámková
poskytovatel